Syncthing je nástroj pro synchronizaci adresářů se soubory.

Postup instalace se může lišit pro různé operační systémy, většinou je přítomen v repozitáři Linuxové distribuce.

Pro systémy používající deb balíčky je také k dispozici repozitář Syncthing.

Defaultně je na localhostu na portu 8384. http://127.0.0.1:8384

Je možné nastavit uživatelské jméno a heslo, dále lze zapnout zabezpečení HTTPS a dá se změnit naslouchací adresa i port.

Na stránkách Syncthing je návod pro nastavení reverzní proxy pro různé webové servery, jen ne pro lighttpd.

Upravíme soubor /etc/lighttpd/lighttpd.conf, případně jiný soubor s konfigurací našeho webserveru. Pro příklad předpokládejme adresu http://domain.com/examplesync/

sudo vim /etc/lighttpd/lighttpd.conf

a do souboru vložíme:

$HTTP["url"] =~ "^/examplesync/" {
      proxy.server  = ( "" => ( (
                        "host" => "127.0.0.1",
                        "port" => 8384
                        ) )
                      )
      proxy.header = (
           "map-urlpath" => (
               "/examplesync/" => "/"
           )
      )
}

Nastavení map-urlpath je velmi důležité v případě, že chceme nějakou cestu za doménami (složku examplesync), protože lighttpd zjevně defaultně kopíruje tuto cestu i v rámci proxy, když s tím aplikace nepočítá.

V balíčku jsou přítomny systemd service soubory, viz návod, ale pokud systemd nemáme, návod doporučuje program supervisord.

Já jsem se rozhodl jít cestou přes cron a screen. Otevřeme si uživatelský cron:

crontab -e

a do souboru vložíme:

*/5 *  * * *  if [ `screen -list | grep [.]syncthing | wc -l` = '0' ]; then screen -h 1024 -dmS syncthing syncthing ; fi

Tento způsob může mít tu nevýhodu, že při vypínání systému by teoreticky mohlo dojít k ukončení syncthing a jeho opětovném zapnutí před ukončením cronu.